Statečné srdce na Blog.cz

To co v tomto světě chybí jsou opravdová přátelství, která jsou nesobecká, otevřená a oboustranná. ( Přísloví21,10 Svévolník jechtivý zlého, v jeho očích nenalezne slitování ani přítel.) Lidé si zvykli o svých problémech nemluvit, raději se schovávají za to, že se mají opravdu dobře a nic jim nechybí. Pak jsou druzí lidé, kteří jsou zase tak nespokojení, že od nich nic víc neuslyšíte. Tyto dva typy lidí se prolínají , protože jak se říká protiklady se přitahují. Ježíš měl s takovými lidmi trpělivost, (Žalm55,14 jsi to však ty, člověk jako já, můj druh a přítel!)mluvil s nimi a oni nacházeli u něj útočiště a směr svého života. Dostávali povzbuzení a sílu jít dál ve věcech u, kterých si mysleli, že ztratily smysl a jít dál stejně nemá cenu. Naopak lidem , kteří byli spokojení, ale jen na oko Ježíš byl velice upřímný a mluvil k nim přímo , že by měli být upřímný k sobě ale i k lidem. Každý člověk si nese nějaká ta zranění ze života, nebo někoho učily lhát rodiče, aby o svých pocitech nemluvil, že by toho mohl někdo zneužít a použít to proti němu vždyť tento svět žije z pomluv a neštěstí druhých lidí, lidé doslova kvetou když se doví, že se tomu koho znají něco nedaří i když to vypadalo , že je v pohodě. Chybí opravdová přátelství a Ježíš je opravdoví přítel, který miluje v každičkém čase. Vidí nás a není co bychom před ním skryli je to jako bychom před ním stáli nazí. Zná nás tak dokonale, že ani mi sami se tak dobře neznáme jako on zná nás. Někoho z vás tato pravda může až děsit, ale nebojte. ON to s námi nevzdal, někteří lidé možná ano, ale on ne. Vidí dál a má ve vás naději. I když bojujete třeba s návyky o kterých se bojíte říct i svým nejbližším, ON zná naše boje a jen čeká kdy mu dovolíte aby vám s nimi mohl pomoci. Do ničeho nás nenutí, má s námi trpělivost. Dal nám svobodnou vůli se rozhodnout , co chceme. Proto se nebojte a otevřete své srdce pro něho i když to bude pro vás znamenat nějaké změny, odhodlání a možná poprvé říct věci o kterých neví nikdo a ze kterých máte strach, věřte že ON vám pomůže když vy se mu otevřete a budete moci být upřímní k sobě ale i k němu, a On se oslaví nad vaším životem a vy už nebudete žít ve strachu a ve vlastním vězení, z toho že někdo se doví o vašich slabostech či prohrách, věřte že Ježíš to nikomu nepoví.Chci vás povzbudit i v modlitbě abyste Ježíše požádali i o přítele či přítelkyni které vám dá on a kterým budete moci říct vše a budete mít jistotu že se to nedozví někdo druhý.

Je až neuvěřitelné jak jde rychle zapomenout co pro nás pán udělal. Mě se to stalo už několikrát. A důvod byl jednoduchý přestala jsem být napojena na něj a spoléhala se na sebe. Všechno jsem si plánovala vždycky dopředu a to dost často. A co budu dělat zítra a co pozítří, ale pána jsem do toho jaksi nepřibrala. Jeho jsem se neptala…,,Pane co můžu dnes pro tebe udělat ? Jak ti dnes mohu sloužit ? Co mi chceš dnes říci? Když se člověku dobře daří tak na Boha ani nevzpomene, ale jen se něco nedaří tak lamentuje co jsi mi to udělal čím jsem si to zasloužila a už nevzpomene a nevidí jaký pokoj mohl s Bohem prožívat….. Jako těch deset malomocných co Ježíš uzdravil a vrátil se jen jeden, aby mu poděkoval, prostě se zastavil a řekl děkuji. I uprostřed honiček z nákupů a věšení prádla, stačí jen minuta na zastavení s Pánem protože on na vás čeká jako milenec na svou milou. Ano někdy dokážu poděkovat hned a jindy na to zapomenu. My lidé jsme zkrátka takový naše sobectví je v předu, náš starý člověk potřebuje umřít a nový potřebuje růst. A jak poroste ? Když mu dáme prostor a dáme prostor i Duchu Svatému aby nás budoval, pak to bude jak s hořčičným semínkem které přerostlo i všechny ostatní byliny jak vyprávěl Ježíš podobenství svým učedníkům. V bibli je spousta návodů jak žít a spousta řešení pro komplikace v životě i směr. Bůh chce s každým člověkem pracovat, ale není přesvědčovatel ani fanatik aby nás do něčeho nutil, to musíme my sami chtít. Bůh mění směr vašeho života, pokud se mu otevřete, přeskládá váš dům od základů a vybuduje nový , pevnější ,stabilnější. Proto se nebojte otevřít mu srdce a dát mu svou duši..Já jsem si svůj týden bez manžela a dětí pěkně naplánovala, ale Pán měl jiné plány. Tak jsem je přijala a byl z toho požehnaný čas s kamarádkou na modlitbách a práci kterou jsem také měla v plánu jsem přesto stihla. I když jsem si myslela ,že to nezvládnu Tak zvládla a nebyla jsem ani unavená. Protože jsem to vše dala do jeho rukou a přijala i to ,že to může být jinak. Jak říkají lidé, člověk míní a Bůh mění. Jsem ti zato vděčná Pane, že mě neopouštíš i když zakopnu a nebo na tebe zapomenu, a tak tě prosím za všechny kdo se ocitli v podobné situaci aby v tom tunelu ve kterém jsou pro ně zazářilo tvé světlo a naděje, že jde začít znovu. Děkuji Amen

Je skutečný krok odvahy a vůle. Je to uvolnění do Boží náruče. Je to znovu otevření věcí jež nás zranily, ale zároveň propuštění na svobodu. Důvod je jednoduchý: Hořkost a neodpuštění se zahnízdí hluboko v našich srdcích.( EFEZ. 4,31: ŽID. 12,15 ) Jsou to okovy, jenž nás drží v zajetí oněch poselstvích, jenž jsou s těmito ranami spjata..Neodpustíte li, zůstanete jejich zajatkyní. Pavel nás varuje, že neodpuštění a hořkost může zničit naše životy i životy ostatních protože je taháme za sebou jako kouli na noze. Neuvolnily jsme je pro Pána tím že jsme jim neodpustily.

Odpuštění-to je naše rozhodnutí, je to naše volba. Není to pocit- nesnažte se cítit odpuštění. Je to akt vůle. ,,Nečekejte s odpuštěním na okamžik, kdy budete mít pocit, že odpouštíte." Napsal Neil Anderson.,, Tímto způsobem toho nedosáhnete. Když se rozhodnete odpustit, bude ještě nějaký čas trvat, než se city uzdraví. Dovolíte Bohu, aby vynesl na světlo zranění z vaší minulosti, protože pokud odpuštění nepřijde až do emocionálního jádra vašeho života zůstane neúplné. Napsal Anderson. Uznáváme, že to bolelo, že to bylo důležité, a rozhodneme se odpustit našim otcům, matkám-těm, kdo nás zranili. NEŘÍKÁME TÍM VLASTNĚ NA TOM NEZÁLEŽÍ!!! NEŘÍKÁME TÍM ,STEJNĚ JSEM SI TO ZASLOUŽILA!!!Odpuštění říká: Bylo to velmi zlé. Vadilo to- hluboce mě to zranilo. Ale já tě propouštím.,, Dávám tě Bohu".

Možná nám pomůže, když si uvědomíme, že ti , kdo nás zranili, byli sami hluboce zraněni. Byla to zlomená srdce, jenž byla zlomena v mládí a padla do zajetí nepřítele. Neznamená to, že nenesou odpovědnost za svá rozhodnutí a za to co způsobili. Nicméně uvědomíme-li si, že to byli lidé jejich duše se zhroutily, takže si je nepřítel mohl používat proti nám, pomáhá nám je propustit je.
Přistupme tedy směle k trůnu milostí,abychom došli milosrdenství a nalezli milost a pomoc v pravý čas.ŽIDŮM 4,16

Bolí to, když vás odmítnou a odvrhnou ti, které milujete. Když se Pavel snažil sdílet svou novou víru se svými starými přáteli, postavili se proti němu. Byl tak raněn jejich odmítnutím, že ho Bůh musel povzbudit. Řekl mu: ,,Neboj se ..já jsem s tebou a nikdo ti neublíží" ( Skutky 18:9-10) Později, když se chtěl sblížit s dalšími učedníky, chovali se před ním také obezřetně. Lidé ho viděli příliš židovského, aby byl křesťan a příliš křesťanem na to, aby byl Žid. Tudíž po celou dobu své služby Pavel trpěl v rukou těch, které miloval.

Ale to, že jste odmítnuti ostatními, nám může přinést důvěrnější známost Boha. Když Pavla kamenovali a opustili, protože ho zvažovali za mrtvého, měl nádhernou vizi nebe (Čtěte Skutky 14) Tím, že jste opuštěni, přimknete se k Bohu jako nikdy předtím, protože nemáte kam jinam se obrátit. Pokud v časech jako jsou tyto, neuslyšíte Boha, potom už nikoho!

Když vás ostatní odmítnou, Bůh vám může otevřít dveře k takovému požehnání, které by vám jinak uniklo. Největší růst který ve svém životě zakusíte, obvykl plyne z vašich největších zkoušek. David řekl:,, Prostíráš mi stůl před zraky protivníků (tj. obhajoba), hlavu mi olejem potíráš (tj.každodenní zmocnění) , kalich mi po okraj plníš (tj. více požehnání) (Žalm 23,5) Uvědomte si, že bez určité bolesti a protivenství by se vám nepodařilo sedět u Božího stolu a užívat si toho nejlepšího co pro vás má........

Vaše cíle, pro které se rozhodnete, určí, jak strávíte svůj čas a vynaložíte svou energii. Je zapotřebí stejné námahy k tomu žít nenaplněný život, jako ho prožít bohatý a hodnotný. Lidský mozek má kapacitu 2 biliony megabytů, což znamená, že máte dost prostoru k růstu. Jedna z těch nevděčných věcí, které můžete tento rok dělat, je - pracovat na rozvíjení své mysli!!! V přísloví 29,18 čteme: ,, Kde není vize, lidé hynou..." nespokojenost nepramení z nedostatku věcí, ale z nepřítomnosti nasměrování. Příliš mnoho z nás se potácí v blátě vlastních trápení, protože jsme se spokojili s něčím méně, než co pro nás Bůh zamýšlel.

Kvalita našeho života je určována naší vizí a úsilím, které jste ochotni věnovat jejímu naplnění. Sepište si proto seznam oblastí, ve kterých byste rádi rostli. Potom si vyberete tři nebo čtyři nejdůležitější a pusťte se do toho. A nenechte se odradit, pokud ty, které jste si vybrali, nechtějí spolupracovat. Nezapomeňte, že nic hodnotného nevznikne okamžitě.

Pavel řekl:…..ale pracuji k tomu dni, kdy konečně budu vším , čím Kristus… chce, abych byl. Všimněte si, že je to proces, musíte na tom pracovat! Někdy vám to bude připadat, že jste udělali dva kroky vpřed a tři vzad. NEVZDÁVEJTE SE ALE!!! Je lepší pro něco zemřít, než žít beze smyslu. A pokud se nepokusíte o něco, co přesahuje hranice vašeho umu, neporostete. Takže na co čekáte? Na život? Život čeká na vás, tak do něj skočte!